Vzájemnost nás spasí…

Marek Řezanka

Rozkvetla zvůle, až strach v lidech zel.

Jedni si byli rovnější než druzí.

Člověk si mohl vybrat ze všech zel,

aby, když šel, ho provázela v chůzi.

Úpadek bujel – a hlad nemizel,

hry plné krve měly zmírnit srázy.

Hodnotou všeho byly peníze,

pro něž ti dole před pány se plazí.

Křivd bylo plno – norma byla z nich.

Smilstvo se ctilo – ze cti stal se hřích.

Morálka nikde – kde kdo sešel z trasy.

Najde se někdo, kdo převezme kříž,

aby byl bližním svojí láskou blíž?

Semknutí, lidé, vzájemnost nás spasí…

 Milí čtenáři Českých národních listů,

 chci vám jednak popřát poklidné prožití velikonočních svátků a jednak mnoho sil, abychom přestáli vše, co nás čeká, s co možná nejmenšími následky.

 Měli bychom si uvědomit jedno – bylo by mylné čekat na nějakého „spasitele“. Tím bychom měli být všichni pospolu.

 Každým dnem se některým z nás dýchá obtížněji – a manévrovací prostor se nám neustále zužuje. Jsou zde zcela evidentní snahy vládní moci, jak nám nahnat strach. Jak nás umlčet. Jak nám vnutit pocit, že nemáme nikoho za sebou. I proto probíhá neskutečná mediální štvanice na pana Ševčíka, jehož jediným „zločinem“ je, že nedrží krok a ústa s vládní mocí.

 Naší nadějí je, že se spojíme represím navzdory. Že nás nepůjde umlčet – že nás nepůjde přehlédnout. Že bude naprosto zbytečné zdiskreditovat nějakého našeho lídra, neboť tím lídrem bude kdokoli z nás. Potom nemůžeme prohrát.